Nový inform na téma Využití digitalizace a umělé inteligence při řízení migrace
Evropská migrační síť vydala inform týkající se „Využití digitalizace a umělé inteligence při řízení migrace“. Zpráva se zabývá dopadem používání online systémů při řízení migrace a zvláštní pozornost věnuje vlivu pandemie Covid-19 na používání technologií a digitálních postupů v migraci.
V posledních letech a zejména v souvislosti se zvýšením využívání digitálních technologií během pandemie Covid-19 členské státy posílily nebo plánují posílit zavádění digitálních služeb v řadě oblastí souvisejících s řízením migrace a azylu. Tento společný inform EMN a OECD čerpá z příspěvků 24 členských států a vstupů OECD, včetně dalších informací ze zemí OECD, které jsou mimo EU. Publikace poskytuje přehled o potenciálu digitálních technologií pro podporu řízení migrace, získávání občanství, azylové řízení a hraniční kontroly, rovněž s ohledem na důsledky pro základní práva, včetně ochrany údajů.
Mezi mnoha otázkami, které pandemie COVID-19 přinesla, bylo, jak provádět kontroly identity, aniž by byl personál donucovacích a imigračních orgánů vystaven zdravotním rizikům. Naprostá většina členských států EU a Gruzie uvedly, že ke zpracování povolení k pobytu a žádostí o občanství využívají online systémy, které žadatelům umožňují domluvit si schůzku na imigračních úřadech nebo na ambasádě, přičemž některé členské státy nabízejí také sofistikovanější digitální služby, jako je např. vytváření online aplikací a sledování žádosti na dálku.
Zatímco většina členských států EU, dalších zemí OECD a Gruzie již využívají online systémy a digitální nástroje pro správu žádostí o povolení k pobytu, několik členských států EU využívá technologii blockchain pro řízení migrace, přičemž více zemí v současné době zavedení této technologie plánuje. Umělá inteligence (AI) se v členských státech používá k několika účelům, jako je: identifikace a hodnocení jazyka za účelem ověření znalostí a jazykových znalostí jednotlivců ze třetích zemí, jakož i země původu; pro účely odhalování podvodů s doklady totožnosti; a pro případ managementu posoudit složitost a odhadnout cenu každého jednotlivého případu.
Pokud jde o regulační důsledky, členské státy využívající on-line systémy a digitální technologie musí nejen dodržovat základní práva, jako je právo na soukromý a rodinný život (článek 7) a ochranu osobních údajů (článek 8), která jsou zaručena Listinou základních práv Evropské unie , ale také s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (Nařízení GDPR (EU) 2016/679) a odpovídající národní legislativou při zpracování osobních údajů.