Nový inform na téma Migration Diplomacy: An analysis of policy approaches and instruments

Evropská migrační síť (EMN) ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala nový inform, který se zaměřuje na roli diplomacie v oblasti migrace a její význam při podpoře mezinárodní spolupráce. Publikace s názvem Migrace a diplomacie: Analýza politických přístupů a nástrojů přináší přehled diplomatických postupů, nástrojů a výzev, kterým čelí členské a pozorovatelské státy EMN. Inform zároveň prezentuje příklady osvědčených postupů z členských zemí OECD.

Diplomacie v oblasti migrace se stala klíčovým nástrojem mezinárodní migrační politiky. Zejména 17 zemí EMN ji aktivně využívá při řešení migračních otázek. Na druhou stranu šest zemí uvedlo, že jejich zapojení do této oblasti je omezené, což je dáno zejména jejich strategickým zapojením do iniciativ Evropské unie a nedostatkem vlastních národních zdrojů. Pro tyto státy je spolupráce na úrovni EU praktičtějším přístupem než uzavírání samostatných bilaterálních dohod.

Inform zkoumá různé nástroje, které jsou v migrační diplomacii využívány. Mezi nejčastější patří bilaterální dohody, memoranda o porozumění, deklarace záměrů a jmenování speciálních zmocněnců či diplomatických zástupců. Tyto nástroje umožňují státům spolupracovat na specifických otázkách, jako je readmise nebo usnadnění vízového režimu, ale i na širších migračních partnerstvích.

Navzdory potenciálu migrační diplomacie zefektivnit mezinárodní spolupráci čelí státy EMN při vyjednávání těchto dohod mnoha výzvám. Mezi hlavní překážky patří nutnost efektivní koordinace mezi jednotlivými úrovněmi státní správy, omezené zdroje a potřeba vytvořit udržitelné rámce, které zohlední možnosti všech zúčastněných stran. Klíčovými faktory úspěšné migrační diplomacie jsou podle informu politická stabilita partnerských zemí, pevné právní rámce a kvalitní institucionální koordinace.

Inform rovněž rozlišuje dva hlavní přístupy k migrační diplomacii. Takzvaná „koercivní diplomacie“ využívá sankcí nebo negativních podmínek, zatímco „kooperativní diplomacie“ je založena na odměnách a pozitivních podmínkách. Oba přístupy se liší svými výsledky v závislosti na politickém a sociálním kontextu zemí, které je využívají, ale oba hrají významnou roli při utváření migrační politiky v zemích původu, tranzitu i cílových destinacích.

Součástí informu jsou i příklady migračních diplomatických nástrojů z nečlenských zemí EU. Mezi ně patří například Losangeleská deklarace o migraci z roku 2022, která podporuje spolupráci v oblasti migrace mezi státy amerického kontinentu, australský program Pacific Australia Labour Mobility (PALM), jenž nabízí pracovní příležitosti obyvatelům pacifických ostrovů, nebo japonské ekonomické partnerské dohody, které umožňují zdravotním sestrám a pečovatelům z Indonésie, Filipín a Vietnamu pracovat v Japonsku a získat možnost trvalého pobytu.

Nový inform přináší ucelený pohled na migrační diplomacii, zdůrazňuje důležitost kooperativních přístupů a nabízí konkrétní doporučení pro efektivnější správu migrace na mezinárodní úrovni. Prezentuje nejen úspěchy, ale i klíčové oblasti pro zlepšení a přispívá tak k diskusi o budoucnosti mezinárodního řízení migrace.

Text celého informu můžete najít zde .